5. dubna 2015

Dijon, c'est chouette!

       Letošní zimu jsem upadla do zvláštní hibernace, a tak možnost výletu do města hořčice byla skvělá příležitost, jak se ze zimního spánku probudit. Ve finále to byla spíš léčba šokem. To, že nejedu úplně jen na kraťoučký výlet do nějakýho Krumlova mi došlo, až když jsem seděla v autobuse na Florenci. V tu chvíli mi přišla vzdálenost Dijonu nepřekonatelná a těch patnáct hodin na cestě k nevydržení. Uklidňovala jsem se tím, že pořád ještě můžu v Plzni kdyžtak vystoupit. Ne, opravdu nejsme zvyklá cestovat sama, natožpak do zahraničí. Cesta ale naštěstí uběhla nad očekávání rychle, a tak jsem už před pátou hodinou ráno čekala s Kapitánem na první ranní tramvaj na náměstí Darcy. Mimochodem, do Frankfurtu jsem se během cesty zamilovala na první spatření z autobusu, další "must-see" město na mém seznamu! Kdo jede se mnou? (Inu, tíhnu spíš k tomu německému, než francouzskému.)
       Jinak Dijon je hezký město, opravdu, ale ne zas natolik, aby mi uvízl v srdci. Mnohem víc mě okouzlilo opatství Fontenay, kam jsme si udělaly jeden den výlet. Vřele doporučuji dát si to pěšky z Montbardu!
      Probouzení z mojí zmiňované hibernace bylo tedy úspěšně odstartováno. Problémy nastaly až tenhle týden, zase nasněžilo a já mám pocit, že do zimního spánku zase upadám. Nějaké tipy, jak se spolehlivě probrat?


















































Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...